Ze školy rovnou do práce

Nervozita, očekávání a snaha uchytit se doprovází asi každého absolventa, který se chystá na nástup do práce. Pocity lidí s mentálním postižením jsou stejné. Vstup do prvního zaměstnání není jen výraznou životní změnou, ale hlavně velkou zkouškou naší schopnosti přizpůsobit se novému prostředí. Příkladem zvládnutí této životní etapy je dvaadvacetiletý Vašek.

Vašek se zapojil jako ještě student Praktické školy už v roce 2012 do Tranzitního programu. Od té doby vlastně začala probíhat jeho příprava na budoucí život po škole. Tranzitní program „Ze školy do práce“ je určen pro mladé lidi s postižením, kteří se připravují na přechod ze školy do běžného dospělého života a práce a potřebují k tomu podporu. Studenti si pomalu vytváří vlastní představu o své vhodné budoucí práci a trénují dovednosti, jak vhodné zaměstnání získat. Vašek se účastnil nejen exkurzí a Job klubů, které jsme pořádali. V rámci projektu „S Rytmusem do práce II“ si dokonce vyzkoušel placenou praxi v Městské knihovně v Bystřici, kde byl velmi spokojený.

Studentská léta ale netrvají věčně a Vašek úspěšně absolvoval v Praktické škole.  Nastal čas hledat práci – tentokrát už „naostro“. Odchod studentů intenzivně vnímala též Vaškova třídní učitelka: „Odchod studentů Praktické školy jsem prožívala velmi emotivně. Odcházeli žáci, se kterými jsem se setkávala po dobu několika let, každý den. Většinu z nich jsem poprvé viděla již na Základní škole Speciální a následně je vyučovala v Praktické škole jednoleté i dvouleté. Zároveň jsem však viděla jejich obrovské pokroky. Všichni žáci se během docházky velmi zlepšili. Pokroky byly viditelné především v sebeobslužných činnostech a největší zlepšení jsem zaznamenala v jejich komunikačních dovednostech. Měla jsem ráda jejich nadšení a dychtění vidět, poznat a naučit se něco nového. Rádi v praxi trénovali získané poznatky. Vynikající spolupráce byla i s rodiči žáků, kteří je v jejich snažení velmi podporovali. Doufala jsem proto, že budou úspěšní i v dalším životě. Většina žáků byla motivována a odhodlána najít si zaměstnání a pracovat.“

Z Tranzitního programu Vašek přestoupil do programu Podporované zaměstnávání a dostal svého pracovního konzultanta. Přálo jim velké štěstí – práci podle svých představ našel za velmi krátký čas a to i díky propojení pomoci rodiny a díky fungující komunitě ve městě Bystřice. Podařilo se navázat spolupráci se společností SEMBY, s.r.o. kde Vašek začal vykonávat pomocné údržbářské práce. V práci Vašek brousí, natírá a práce ho velmi baví. Naučil se spoustu nových věcí a práci by si velmi rád udržel i nadále. Do zaměstnání s ním chodí asistentka, která mu pomáhá, aby byl v práci časem zcela samostatný. Nástup do práce ovlivní samozřejmě i rodinné příslušníky. „Největším přínosem pro nás všechny je, že má Váša výplň volného času a nesedí doma. Pozorujeme, že má velkou radost z vydělaných peněz. Všichni máme radost, že i přes své postižení je zařazený do společnosti“.

Vaclav