Příběh pana Ondřeje

ondrej_letaky  ondrej_lahvarna  ondrej_benea

Na počátku roku 2007 oslovil pan Ondřej agenturu pro podporované zaměstnávání s přáním najít si pracovní místo mimo areál ÚSP. Během svého dlouholetého pobytu v ÚSP získal pan Ondřej pracovní zkušenosti v různých oblastech (př. zahradnictví, prádelna, zednické práce). Dlouhodobě pracoval v ÚSP jako vrátný a také pomáhal při organizování fotbalových zápasů, ale tato činnost byla odměňována jen symbolicky. 

Své pracovní povinnosti v rámci ÚSP plnil svědomitě a odpovědně. Přesto pan Ondřej pociťoval potřebu změny. Po několika měsíční čekací době uzavřel  Dohodu o poskytování služby podporované zaměstnávání, a tak se svým pracovním konzultantem začal aktivně hledat nové zaměstnání.  

Doba plánování cesty k vhodnému zaměstnání, oslovování zaměstnavatelů a osobního jednání s nimi  trvala několik měsíců. Poté byla objevena nabídka firmy, která hledala pracovníka na roznos svých reklamních letáků. Pan Ondřej se rozhodl tuto činnost zkusit. Na počátku byla zajištěna asistence, která se postupně snižovala. Uživatel služby se osamostatnil a roznos nadále zajišťuje samostatně. Protože tuto pracovní činnost pan Ondřej vykonává pouze 1 den v týdnu, v hledání dalšího zaměstnání se svým pracovním konzultantem pokračoval. 

Agentura pro podporované zaměstnávání provedla svůj první tzv. audit pracovních příležitostí, což je jeden z efektivních nástrojů vyhledávání volných pracovních míst (know-how o.s. Jurta, Osmý den). Tento audit byl proveden v obchodním řetězci a bylo zde nalezeno několik možných pracovních pozic, které byly vhodné i pro osoby se zdravotním postižením. Pan Ondřej se rozhodl vykonávat práci v třídírně lahví a součástí pracovní náplně byl také úklid nákupních vozíků na parkovišti. 

Do zaměstnání nastoupil po vstupní lékařské prohlídce. Byla podepsána dohoda o pracovní činnosti. Na počátku práce byla poskytnuta podpora asistentky, která pomohla uživateli především s rozlišováním jednotlivých druhů lahví a přepravek. I zde se asistentce začala snižovat a po několika málo týdnech pan Ondřej svou práci vykonával plně bez podpory. Když skončila platnost dohody o pracovní činnosti, nebyla podepsána další smlouva, protože obchodní řetězec provedl veliké personální změny. Pan Ondřej přišel o práci. 

Tuto negativní situaci řešil pan Ondřej opětovným aktivním hledáním dalšího možného zaměstnání. Absolvoval několik bezvýsledných jednáních se zaměstnavateli. Poté agentura opět  provedla další audit pracovních příležitostí v jedné potravinářské firmě. Zde bylo volné pracovní místo u mytí nádobí. Zaměstnavatel uvítal možnost bezplatné praxe, aby si obě strany vyzkoušely, zda jim bude spolupráce vyhovovat. Přestože pan Ondřej práci vykonával kvalitně, zaměstnavatel měl obavy uzavřít pracovně-právní poměr s osobou s mentálním postižením a zbavenou způsobilosti k právním úkonům. Vedení firmy umožnilo osobní schůzku nejen s pracovním konzultantem, ale i s opatrovnicí pana Ondřeje. Zde se vyjasnily některé zbytečné obavy a byly vysvětleny mýty a předsudky o zaměstnávání lidí s mentálním postižením. Pan Ondřej zde nakonec nastoupil do práce, má pracovní smlouvu na dobu určitou se zkušební dobou na 3 měsíce. Pracovní smlouvu na dobu určitou zde mají všichni noví pracovníci a je-li výkon pracovních povinností uspokojivý, je smlouva dále prodloužena na dobu neurčitou. 

I zde měl zprvu pan Ondřej asistentku, která jej podpořila v orientaci v novém zaměstnání a při zvládání pracovních úkonů, ale opět došlo k postupnému snížení podpory ze strany asistentky, výborně zde navíc funguje v minimální míře přirozená podpora . Pan Ondřej samostatně komunikuje s pracovnicemi a je zde platným členem pracovního kolektivu. A co pan Ondřej říká o své práci osobně? „Jsem zde šťastný a práci zvládám sám. Paní vedoucí mě chválí a je spokojená.“ 

Jestliže vývoj v tomto případě bude dál takto pokračovat, asistence budou již v blízké době ukončeny. Pan Ondřej bude řešit osobní cíl, který si stanovil ve svém individuálním plánu – zvýšení pracovního úvazku.